Naučná stezka v Žabni:
Souřadnice GPS:
Autobusová zastávka Žabeň: 49°42'31.783"N, 18°18'16.123"E
Hasičské hřiště: 49°42'24.93"N, 18°18'6.019"E
Památný strom: 49°42'19.106"N, 18°18'3.526"E
Závody Ekobriketa a ABEX: 49°42'13.975"N, 18°17'53
Rybník u Sudra: 49°41'57.458"N, 18°17'30.998"E
Kaple svatého Floriána a Šebastiána: 49°42'22.939 N, 18°18'12.226 E
Obecní úřad: 49°42'25.26"N, 18°18'21.673"E
Fotodokumentace zde
Od zastávky Žabeň střed se vydáme přes
řeku Olešnou, přes most k hasičskému hřišti. Poblíž stojí hasičská
zbrojnice. V obci byl v roce 1887 založen sbor dobrovolných hasičů. Dodnes
dobrovolní hasiči v obci fungují. Za zbrojnicí odbočíme doprava k památnému
stromu. Dub roste u asfaltové silničky. Obvod jeho kmene měří 395 cm, výška 22 m.
Památný strom byl vyhlášen v roce 1991. Pokračujeme rovně dále. Přes koleje
dojdeme k závodům Ekobriket a ABexu. Projdeme kolem závodů a přejdeme přes
mohutný most, který vede nad dálnici Frýdek-Místek Ostrava a dojdeme k
rybníku u Sudra. Prostředí je zde klidné, malebné. Rybník je soukromý.
Chovají v něm kapry, štiky a v tekoucí vodě pstruhy. Je zde krásné venkovní
posezení i s občerstvením. Pokud máte povolení od majitele, můžete zde i
stanovat. Je možno se zde bezplatně projet na dřevěné lodičce po hladině
rybníka. Nazpět půjdeme po stejné trase. Nezabočíme k hasičskému hřišti, ale
vydáme se přes most ke kapli svatého Floriána a Šebastiána. Kaple byla
postavena v první polovině 19. století, jako díkuvzdání za odvrácení moru. 20. ledna si tonto vítězství
nad morovou nakazou připomínáme v podobě poutí. O kapli se vždy starala
obec. Na tomto místě stál původně dřevěný sloup se stříškou a zvonem -
zvonice.Zvonice v minulosti svolávala lidi na robotu, dnes slyšíme zvon
odbíjet poledne, klekání a umíráček. Od kaple se vydáme k hlavní silnici. Obec nemá významnější budovy.
Jedinou budovou je u hlavní silnice obecná škola. Byla vystavěna v roce
1904. Dnes je sídlem obecního úřadu. Asi po 200 m jsme došli na výchozí místo, které bylo zároveň i ukončením naučné stezky. Cestou
jsme si všimli vysokých dýmících se komínů, které patří továrně Biocel.
Továrna byla postavena v roce 1982. Vyrábí celulózu, ze které se vyrábí
papír. V továrně našlo zaměstnání mnoho lidí, nejen ze Žabně, ale i okolí.
Na silnicí je dosti velký provoz. Je zde rušno. Stavbou továrny se změnil
ráz krajiny této lokality. V Žabni bylo hojně rybníků, močálů a v nich mnoho
žab. Hnízdili tu čápi. Dnes je ovzduší znečištěné a čápi už zde nehnízdí.
Přírodu budeme chránit a přát si, aby se k nám čápi opět vrátili. Obec Žabeň
je typická příměstská zóna. Leží uprostřed měst Frýdek-Místek a Ostrava. Zveme všechny dobré lidi, kteří mají rádi malebná zákoutí a chtějí
se ponořit do historie obce Žabeň. Letos slaví obec Žabeň 550 let.
Zpracovali žáci 3. až 5. ročníku
Základní školy v Žabni:
Tereza Podracká, Lukáš Tomek, Dominik Spilka, Jakub Ondrušík, Ester Střížová
Za seniory:
paní Doudová, paní Malíková, paní Pohlutková, paní Žurková.
Historie:
O
Nyní je obec zcela typická, příměstská
zóna, atraktivní svou blízkosti k Frýdku-Místku a Ostravy. Obci protéká
říčka Olešná, podél ní se rozkládají olšiny. Na východě hraničí Žabeň
s Lískovcem. Hranici tvoří řeka Ostravice, podél ní se rozkládá vrbina. Na
jihu od Žabně se rozkládá obec Sviadnov, na západě Staříč a na severu město
Paskov. Přes říčku Olešnou vede železný most na betonových pilířích. Je 17 metrů dlouhý a 4 metry široký. Elektrifikace byla v Žabni ukončena roku 1938.
Žabeň má nyní asi 660 obyvatel.
Náměty jsme čerpali z obecní kroniky,
která byla založena roku 1934.
Zpracovali žáci 3. až 5 ročníku Základní školy v Žabni:
Tereza Podracká
Lukáš Tomek
Dominik Spilka
Jakub Ondrušík
Ester Střížová
Přejeme si, aby
se u nás opět objevili čápi
Ve vyučování si vyprávíme různé
zajímavosti. Viděli jsme nad Žabni létat čápy, ale žádný se zde neusadil.
Dříve, každým rokem, bylo na dubu v Žabni čapí hnízdo obsazené. Po
zásahu blesku čápi přišli o své hnízdiště. Pan Suder postavil podpěru pro
další generace čápů. Když se
vesnice zvelebovala, byla zde postavena restaurace ,,U čápů.“ Už několik let
zde čápi nehnízdí. Každým rokem čekáme, že se zde znovu usadí, ale marně.
Obyvatelé naší vesnice se doslova sžili s čápy.
I když soužití s nimi přináší rámus a nepořádek. Budeme dělat vše pro to, aby se k
nám dlouhonozí opeřenci opět vrátili.
Autorka: Tereza Podracká
Co nám o hnízdění čápů v Žabni vyprávěli rodiče, prarodiče:
1.
Bylo to v době, kdy u nás ještě
hnízdili čápi, se náhle strhla veliká bouře. Do hnízda uhodil blesk a čápicí
s mladými zasáhl. Spadli dolů a zahynuli. Čáp přiletěl, svoji rodinu
v hnízdě nenašel. Po dvě léta čáp kroužil nad Žabní, ale do hnízda se už
nikdy nevrátil.
2.
V dobách, kdy v Žabni byli čápi,
nestál ještě ,,Biocel“. Bylo zde hodně močálů a rybníků
a v nich plno rybek a žabek. Bylo zde více čapích hnízd. Když se začal
stavět Biocel čápi začali hnízda opouštět pro nedostatek potravy.
Přestěhovali se do Staříče, ale za pár let už vůbec nepřiletěli.
3.
Mnoho let v Žabni hnízdili čápi.
Zvykli jsme si na ně, měli jsme je rádi. V blízkosti jejich hnízda dali
majitelé na střechu vedlejšího domu plechovou atrakci - čápa. Od té doby už
v Žabni nehnízdí. Protože, když čápi přilétali, tak si asi mysleli, že
hnízdo je obsazené.Chceme, aby se k nám čápi opět vrátili!
Jak by měl vypadat ideální les:
Dnes máme lesy a přírodu znečištěnou.
Vždyť les je náš jediný zdroj čerstvého vzduchu. Já si představuji, že by
měl les vypadat čistě a voňavě. Měl by být krásně zelený, všude čisto a
potůčky, ty by měly být čisté tak, že ten, kdo má žízeň, by mohl se z něj
napít.
Také zvěře je v lese málo. Já bych si přál,aby v lese běhali zajíci, srnky,
jeleni, veverky a jiná zvířata. I malin, ostružin a borůvek je v lese málo.
V takovém ideálním lese má být všeho dostatek. V potůčku by měli plavat
ryby, žáby, mloci a pulci. Na zimu se les schovává pod sněhovou peřinu a
můžeme rozpoznat, všechny druhy stop po zvířátkách. Mám les moc rád a
odpočívám v něm. Mravenci lesu hodně pomohou, protože polovinu nečistot
pomalu zneškodní. Ale to nejlepší, co nám lesy a zelené rostliny dávají, je
vzduch. My vydechujeme oxid uhličitý, stromy a zelené rostliny ho vdechují a
vydechují kyslík. Studánka v lese by měla být čistá, ale i potůček, který
jím protéká. Les bez potůčků je také velmi příjemný. Musíme pečovat o
stromy. O stromy nejčastěji pečuje lesní hospodář, který vidí, jestli je
strom zdravý nebo nemocný. Musí se také vybírat staré stromy k poražení.
Někdy se musí i mladý strom porazit, protože ho zasáhnou například kůrovci.
Pokud by ho pozdě porazili, nakazí se i další stromy a to by byla velká
škoda, protože by se musela vykácet celá školka. Ale když se stromy porazí,
nasadí se nové mladé stromky. Tak by měl vypadat můj ideální čistý, příjemný
a uklidňující les.
Doma máme dřevěný nábytek. Já přemýšlím, kolik stromů padlo na jejich
výrobu.
Les budu chránit!
Autor: Lukáš Tomek
První workshop k projektu:
Dne 19.10.2009 ve 14.30hod. se uskuteční první workshop v DDM Vratimov.
Tohoto workshopu se zúčastní za obec Žabeň:
Jarmila Heinová (učitelka)
Ludmila Doudová (předsedkyně KD)
Jakub Ondrušík (3.tř.)
Tereza Podracká (5.tř.)
Dominik Spilka (5.tř)
Ester Střížová (5.tř)
Lukáš Tomek (5.tř.)
http://www.slezskabrana.cz/
o projektu:
Žáci ZŠ Žabeň a senioři obce Žabeň se v tomto roce zapojí do projektu
"Křížem krážem Slezskou branou s babičkou a dědečkem." Jedná se
o navazující
projekt Křížem krážem Slezskou branou ve spolupráci
s organizátorem projektu
DDM Vratimov.
Cíle tohoto projektu jsou:
- rozvoj spolupráce mezi školami daného regionu
- rozvoj komunikace mezi dětmi a mládeží daného regionu
- sblížení obyvatel různých věkových kategorií v rámci daného regionu
- rozšíření zájmu o geografii, historii i současnost regionu Slezská brána
- přiblížení daného regionu a jeho zajímavostí potenciálním návštěvníkům
Oficiální stránky Základní školy Žabeň
 |
|